Sennheiser ASA 3000 - ANNEXE 89 User Manual Page 173

  • Download
  • Add to my manuals
  • Print
  • Page
    / 190
  • Table of contents
  • BOOKMARKS
  • Rated. / 5. Based on customer reviews
Page view 172
ČSN EN ISO 15265 (83 3554) Ergonomie tepelného prostředí. Strategie
posuzování rizika pro prevenci tepelného stresu nebo diskomfortu v tepelném
pracovním prostředí. Popisuje strategii posuzování a interpretace rizika fyziologických
omezení nebo diskomfortu při práci v daném klimatickém prostředí. Je použitelná v jakékoliv
pracovní situaci se stálými nebo proměnlivými klimatickými podmínkami, metabolizmem
nebo oděvem. Nepopisuje jednotlivý postup, ale předkládá strategii ve třech etapách, které
mohou být postupně použity k získání hlubšího pohledu na pracovní podmínky tak, jak je to
potřebné k přijetí nejvhodnějších závěrů o příslušném riziku a určení nejlepších kontrolních a
preventivních opatření. Popisovaná strategie zaměřená na prevenci a návrh pracovních
podmínek se týká průměrného pracovníka. V posledním kroku každé etapy strategie jsou
vzaty v úvahu rozdíly mezi jednotlivci prostřednictvím lékařského dozoru (krátkodobě)
a stálým sledováním (dlouhodobě). Mezinárodní norma na které je tato strategie založená,
však již zahrnuje určitý stupeň bezpečnosti, protože její limity a/nebo doporučení směřují
k ochranně většiny zdravotně způsobilých pracovníků. ČSN EN ISO 15265 byla vydána
v březnu 2005.
ČSN EN ISO 8996 (83 3560) Ergonomie tepelného prostředí. Určování
metabolizmu. Metabolismus jako přeměna chemické energie na energii mechanickou
a tepelnou měří energetický výdej svalové zátěže a ukazuje číselné ukazatele činnosti.
Metabolismus je důležitým určujícím činitelem pohodlí nebo námahy, které vyplývají
z vystavení se tepelnému prostředí. Vysoké úrovně metabolismu spojené se svalovou prací
zvyšují únavu teplem, zvláště v teplém ovzduší, protože vysoké množství tepla se musí
rozptýlit, nejčastěji pocením. Tato mezinárodní norma stanovuje různé metody pro určování
metabolismu v kontextu ergonomie klimatu pracovního prostředí. Může být také použita pro
jiné účely – například pro hodnocení pracovních návyků, energetického výdeje při
specifických pracích nebo sportovních činnostech, celkových výdejů na určitou činnost, atd.
Odhady, tabulky a ostatní údaje uvedené v této mezinárodní normě se týkají „průměrného“
jednotlivce: muž, 30 let, vážící 70 kg, vysoký 1,75 m (povrchová plocha těla 1,8 m
2
); žena,
30 let, vážící 60 kg, vysoká 1,70 m (povrchová plocha těla 1,6 m
2
). Jedná-li se o zvláštní
skupiny populace zahrnující děti, staré lidi, osoby tělesně postižené, atd., mají uživatelé
provést vhodné úpravy. Příloha A obsahuje Hodnocení metabolizmu na úrovni 1,
vyhledávání; Příloha B obsahuje Hodnocení metabolizmu na úrovni 2, pozorování; Příloha C
obsahuje Hodnocení metabolizmu na úrovni 3, analýza; Příloha D obsahuje Určování
metabolizmu na úrovni 4, expertíza. Příklady výpočtu metabolizmu na základě naměřených
údajů. ČSN EN ISO 8996 byla vydána v dubnu 2005. Nahradila ČSN EN 28996 z července
1996.
ČSN EN ISO 7933 (83 3562) Ergonomie tepelného prostředí. Analytické
stanovení a interpretace tepelného stresu pomocí výpočtu předpovídané tepelné zátěže.
Stanovuje metodu pro analytické hodnocení a interpretaci tepelného stresu, kterému je člověk
vystaven v horkém prostředí. Popisuje metodu, jak předpovědět míru pocení a nitrotělní
teplotu, kterou lidské tělo vyvine jako reakci na pracovní podmínky. Různé termíny použité
v tomto předpovědním modelu, a zvláště u tepelné rovnováhy, ukazují vliv různých
fyzikálních parametrů prostředí na tepelný stres, kterému je člověk vystaven. Tato
mezinárodní norma umňuje stanovit, který parametr ze skupiny parametrů má být upraven,
a do jaké míry, aby se snížilo riziko nadměrné fyziologické zátěže. Hlavní cíle této
mezinárodní normy jsou: a) hodnocení tepelného stresu v podmínkách, které mohou
pravděpodobně způsobit nadměrné zvýšení nitrotělní teploty nebo ztráty vody u normálních
osob; b) stanovení doby expozice, při které je fyziologická zátěž přijatelná (neočekává se
žádné fyzické poškození). V kontextu tohoto předpovědního modelu se tyto doby expozice
nazývají „maximální přípustné doby expozice“. Tato mezinárodní norma nestanovuje
173
Page view 172
1 2 ... 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 ... 189 190

Comments to this Manuals

No comments